Ministerstvo vnitra ČR předložilo do meziresortního připomínkového řízení legislativní návrh, jímž se mění zákon č. 240/2000 Sb. (krizový zákon) a některé další zákony. Návrh navazuje na předloženou novelu ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, a stanoví podrobnosti změn navrhovaných ústavním zákonem.

Na základě nového oprávnění vlády k vyhlášení stavu nebezpečí návrh zákona podrobněji vymezuje především možné zásahy do práv a svobod garantovaných Listinou základních práv a svobod.

Návrh podrobně upravuje také působnost Ústředního krizového štábu, jeho složení a jmenování jeho předsedy, problematiku přestupků, náhrady škody či problematiku zastupitelnosti starosty obce, starosty obce s rozšířenou působností nebo hejtmana, nemohou-li plnit úkoly stanovené krizovým zákonem. Součástí novely je i novela zákona o integrovaném záchranném systému.

Asociace kritické infrastruktury ČR vítá především ustanovení, které umožňuje vládě v době krizového stavu stanovit nařízením prodloužení běhu lhůt a platnosti dokladů.  V průběhu nouzového stavu vyhlášeného letos na jaře měly subjekty kritické infrastruktury a jejich dodavatelé, značné provozní potíže, způsobené nečinností některých správních úřadů a certifikačních autorit, což vedlo k proběhnutí důležitých lhůt a propadnutí platnosti některých dokladů. Pokud by se podobná situace v budoucnosti opakovala, mohlo by to mít vážný dopad na provozuschopnost prvků kritické infrastruktury.

AKI ČR proto na tento problém v průběhu letošního roku opakovaně upozorňovala a navrhovala odpovědným resortům, aby toto opatření před vyhlášením dalšího nouzového stavu přijaly. Proto velice oceňujeme, že Ministerstvo vnitra ČR naše volání vyslyšelo a tento návrh do novely krizového zákona skutečně včlenilo.

Za nepříliš šťastný naopak považujeme návrh novelizace § 18 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému. Považujeme za vhodnější řešit problematiku přídělu rádiových kmitočtů v rámci režimu zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Úprava přídělu rádiových kmitočtů je v zákoně o elektronických komunikacích upravena komplexně a dosavadní praxe ukázala, že tam nastavený systém je pro tyto účely dostatečný. Ponechání problematiky přidělování rádiových kmitočtů zcela v režimu zákona o elektronických komunikacích považujeme za vhodnější také s ohledem na specifičnost tohoto nehmotného statku a jeho významu pro stabilitu kritické infrastruktury. K tomuto bodu vydáme navazující, detailnější stanovisko.

Prezídium AKI ČR