Integrovaný záchranný systém je systém založený na koordinované činnosti Hasičského záchranného sboru České republiky, krajských jednotek požární ochrany, poskytovatelů zdravotnické záchranné služby a Policie České republiky. Zkráceně se nazývá IZS a vznikl na základě zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému (zákon o IZS).

Vzájemná provázanost a koordinace jednotlivých složek IZS přispívá k řešení mimořádných událostí například prostřednictvím záchranných prací, likvidací následků, či ochranou obyvatelstva. Jedná se tedy o systém nezbytný také pro realizaci záměru zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení.

Toto vyjádření navazuje na vyjádření AKI k novele zákona o krizovém řízení.

Součástí návrhu zákona, kterým se mění zákon o krizovém řízení, je i zdánlivě nenápadný následující návrh v části druhé (změna § 18 zákona o IZS):

(2) Český telekomunikační úřad vyhradí na základě požadavku Ministerstva vnitra bez výběrového řízení rádiové kmitočty umožňující provozování informačních a komunikačních sítí a služeb integrovaného záchranného systému. Ministerstvo vnitra umožní orgánům a složkám uvedeným v odstavci 1 krizovou komunikaci v účelové telekomunikační síti Ministerstva vnitra.

Navrhovaná změna podle AKI nesprávně vybočuje z existujícího regulačního rámce elektronických komunikací a může ve svém důsledku ohrozit provozovatele sítí elektronických komunikací a jejich zákazníky. Změna se nijak nevztahuje k současné pandemii COVID-19, ani nijak výrazně nepřispívá k jejímu řešení, a je proto nezbytné ji od současné situace oddělit. Navrhovaná změna stejně tak nesouvisí s novelizací krizového zákona.

Problematické aspekty navrhované změny spatřujeme hned v několika následujících ohledech:

1. Rozpor s Legislativními pravidly vlády České republiky

Předkládaný návrh novely zákona o integrovaném záchranném systému představuje nepřímou novelu zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích (dále jen „ZoEK“). To odporuje Legislativním pravidlům vlády.

2. Rozpor s existujícími zákonnými pravidly přidělování rádiových kmitočtů

Navržené znění bez právní a skutkové analýzy, odůvodnění nebo procesních podrobností mění existující zákonnou regulaci přidělování rádiových kmitočtů. Rádiové kmitočty jsou omezeným, tedy vzácným, přírodním zdroje v dispozici státu. Jsou na něm zcela závislí podnikatelé služeb elektronických komunikací a v důsledku také zákazníci využívající těchto služeb.

Dle § 21 ZoEK může Český telekomunikační úřad jakožto odvětvový regulátor přidělit pouze úspěšným účastníkům aukce, kteří vydraží frekvenční pásmo v aukci, případně na žádost stávajícího držitele přídělu v rámci obnovy přídělu (viz § 20 ZoEK).

Navrhovaná změna zákona o IZS však zamýšlí tento proces obejít a opomíná tak procesní stránku věci, tzn. za jakých okolností, jakým způsobem, z jakých zdrojů a v jakém rozsahu ČTÚ tyto frekvence ve prospěch Ministerstva vnitra vyhradí tak, aby přidělení rádiových kmitočtů odpovídalo zákonné úpravě ZoEK.

3. Omezené množství rádiových kmitočtů

Vhodných frekvencí pro účely sítí a služeb elektronických komunikací, kam spadá i komunikace integrovaného záchranného systému, je omezené množství. Rozsah vhodného rádiového spektra se limitně blíží nule. Právě proto ZoEK stanoví striktní pravidla pro jeho přidělování (k tomu viz bod 2 výše). Navrhovaná novelizace zákona o IZS tak přináší řadu nevyřešených problémů, jako jsou například následující:

  • Má Český telekomunikační úřad na základě žádosti Ministerstva vnitra zrušit existující příděl rádiových kmitočtů některému z provozovatelů sítí elektronických komunikací?
  • Má Český telekomunikační úřad na základě žádosti Ministerstva vnitra zrušit probíhající výběrové řízení (aukci) a přidělit rádiové kmitočty Ministerstvu vnitra?
  • Kdo bude revidovat požadavek Ministerstva vnitra, aby ověřil, že požadavek je důvodný, a kdo rozhodne o potřebném množství rádiových kmitočtů nezbytných pro IZS?
  • Na čí straně bude odpovědnost za případně způsobenou škodu?

Tyto nedořešené otázky ukazují, že nekoncepčnost změny a její rozpor s pravidly ZoEK v zásadě znemožňují takovou novelizaci zákona o IZS realizovat pro jednoznačný a zjevný rozpor s již existujícím obecně závazným právním předpisem – ZoEK.

4. Nedostatečná právní analýza

Důvodová zpráva k návrhu nezohledňuje právní a finanční aspekty návrhu.

Zcela nepochopitelně pak důvodová zpráva uvádí, že návrh zákona není třeba posuzovat z pohledu slučitelnosti s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů EU nebo obecnými právními zásadami práva EU (sic!), a že se nepředpokládá žádný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky.

Ani jeden z výše citovaných závěrů není správný.

Využití rádiového spektra je regulované a harmonizované s právem EU. Důvodová zpráva i návrh novely zákona zcela opomíjí nezbytnost vypořádat se s existujícími regulačním rámcem. Proto je důvodová zpráva zcela nedostatečná a pro zvažovanou novelizaci zákona o IZS nepříhodná.

Rádiové frekvence jsou vzácným zdrojem přidělovaným za úplatu v řádu vyšších miliard korun českých. Není proto pochopitelné, jak mohl předkladatel zákona dojít k závěru, že návrh nemá dopad na státní rozpočet, když tento bude ochuzen o výnosy, pokud mají být frekvence bezúplatně vyhrazeny čistě jen Ministerstvu vnitra.

Návrh novely zákona o IZS navíc neřeší otázku postupu vyvlastňování již udělených přídělů rádiových kmitočtů, potřebu odpovídající zákonné úpravy (která v tomto okamžiku neexistuje), pravidla náhrady za vyvlastnění, a další aspekty.

Návrh novely je tedy zcela mimo jakýkoli právní a finanční rámec a důvodová zpráva do myšlenkového postupu předkladatele světlo nevnáší.

5. Cíle novely je dosaženo již stávající aukcí „5G“

Návrh novely zákona o IZS je také v rozporu s aktuálně vyhlášeným výběrovým řízením na příděl rádiových kmitočtů v pásmech 700 MHz a 3400–3600 MHz, jejíž pravidla mimo jiné ukládají povinnost úspěšným účastníkům aukce, kteří vydraží frekvence v pásmu 700 MHz a získají příslušné kmitočtové příděly, pro potřeby krizové komunikace Složek PPDR poskytnout službu prioritního BB-PPDR a národního roamingu pro PPDR.

Český telekomunikační úřad v souladu s usnesením vlády České republiky z 16. května 2018 č. 293, resp. usnesením vlády České republiky z 27. ledna 2020 č. 84, v pravidlech aukce dle svého vlastního vyjádření zohlednil aktuální stav a budoucí potřeby pro komunikaci Složek PPDR.

Vedle zajištění samotné PPDR komunikace je cílem tohoto výběrového řízení dle ČTÚ i zvýšení geografické dostupnosti komunikační sítě určené pro poskytování služeb Prioritní BB-PPDR, zejména prostřednictvím zajištění pokrytí definovaných hraničních přechodů, a možností budoucího rozšíření této sítě o další lokality významné z hlediska poskytování PPDR komunikace. Za tímto účelem jsou úspěšným účastníkům výběrového řízení ukládána rozsáhlá a velmi nákladná rozvojová kritéria pro pokrytí odlehlých a velmi obtížně dosažitelných lokalit.

Pravidla vyhlášeného výběrového řízení byla připravena společně s Ministerstvem vnitra a s ohledem na jeho požadavky. Ministerstvo vnitra si tedy je vědomo skutečnosti, že jeho potřeby kritické komunikace budou vyřešeny v návaznosti na uskutečněné výběrové řízení 5G.

6. Rozpor s Ústavou České republiky

Navržená novelizace je v rozporu s ústavním principem stanovujícím, že stát má povinnost při jakémkoli omezení práv osob (vč. práv majetkových) postupovat v souladu se zásadou proporcionality.

ČTÚ na odborném workshopu k vyhodnocení nouzového stavu dne 18. 6. 2020 konstatoval, že provoz v oblasti veřejných sítí elektronických komunikací byl v době nouzového stavu v souvislosti s infekcí SARS-CoV-2 hodnocen jako stabilní bez výpadků.

Pro navrhovanou novelizaci zákona o IZS tedy není ani věcný důvod. Navrhovaný postup proto nenaplňuje ústavní princip nezbytnosti, který předpokládá naléhavou společenskou potřebu a zejména vztah přiměřenosti vůči sledovanému legitimnímu cíli.

V rámci ústavního principu přiměřenosti se zkoumá, zda byl při výběru vhodných prostředků použit (zákonný) prostředek, který je k omezenému základnímu právu nejšetrnější. Nezbytnost této konkrétní právní úpravy spočívající ve změně zákona o integrovaném záchranném systému není v důvodové zprávě jakkoli doložena a nutný ústavní test proporcionality zřejmě nebyl ani proveden.

Stávající zákonná úprava, která stanoví jednoznačnou povinnost poskytovatelů služeb v oblasti komunikací spolupracovat s MV při řešení způsobu krizové komunikace, se v praxi naopak osvědčila a ukázala se být zcela funkční. Proto z pohledu ústavního testu proporcionality platí, že stávající úprava představuje nejšetrnější fungující zákonný prostředek k dosažení cílů zákonodárce a intenzivnější zásah do stávajících práv držitelů spektra v podobě vyhrazení spektra na žádost ministerstva vnitra nebyl odůvodněn a nesplňuje zásadu proporcionality.

Rádiové kmitočty jsou nezbytné pro stabilní provozování prvků kritické (informační) infrastruktury. Subjekty kritické (informační) infrastruktury opakovaně prokázaly připravenost podpořit snahy vlády České republiky a jejích složek, včetně IZS, o nápravu následků mimořádných stavů.

Nejistotu vkládanou do provozování kritické (informační) infrastruktury zvažovanou novelizací zákona o IZS proto AKI ČR nepovažuje za vhodnou. AKI ČR má za to, že vhodným a jediným možným postupem pro řešení otázek spojených s komunikací prvků IZS je postup dle existujícího regulačního rámce, zejména dle zákona o elektronických komunikacích.

V rámci AKI ČR jsme kdykoliv připraveni aktivně se účastnit všech odborných diskuzí týkajících se potřeb státu s ohledem na krizovou komunikaci a pomoci při nalezení efektivního, legálního a proveditelného řešení.

Telekomunikační sekce
AKI ČR