Vláda České republiky rozhodla 30. března 2020 v usnesení č. 332, o přijetí krizového opatření, které se týká zajištění provozu kritické infrastruktury. Cílem tohoto usnesení je zajistit, aby prvky kritické infrastruktury po dobu vyhlášeného stavu nouze plnily svou roli při zajištění chodu státu a zajištění základních životních potřeb jeho obyvatel. Proto jsou povinnosti uvedené v tomto usnesení účinné okamžikem vyhlášení, tedy od 30. března 2020.

AKI ČR vítá postoj vlády k důležitosti kritické infrastruktury a jejích provozovatelů. Její členové proto ve vzájemné spolupráci sdílejí zkušenosti při zavádění vládních opatření, posilování funkci kritické infrastruktury a zajištění její dlouhodobé funkční odolnosti při vyhlášení stavu nouze.

Zároveň doporučujeme subjektům kritické infrastruktury zvážit, v jakém rozsahu se toto usnesení vztahuje i na tzv. kritické dodavatele zajišťující funkčnost jednotlivých prvků kritické infrastruktury. Považujeme za vhodné, aby provozovatelé kritické infrastruktury tuto otázku se svými dodavateli projednali a zajistili jejich potřebnou součinnost.

K jednotlivým bodům usnesení vlády máme následující komentáře:

1. Vláda citovaným usnesením určila zvláštní režim zaměstnancům, kteří se v rámci plnění svých pracovních úkolů podílejí na zajištění funkce prvků kritické infrastruktury. Tyto zaměstnance v usnesení označuje termínem kritický zaměstnanec.

Vymezení „kritického zaměstnance“ je v pravomoci každého provozovatele kritické infrastruktury. Doporučujeme jednotlivým provozovatelům kritické infrastruktury zvážit okruh zaměstnanců spadajících do této kategorie s ohledem (i) na jejich skutečnou roli při zajišťování provozu kritické infrastruktury a (ii) na jejich další povinnosti v rámci zajištění dalších funkcí daného provozovatele.

I při trvání vyhlášeného stavu nouze a při platnosti mimořádných opatření platí další právní normy ukládající podnikatelům a jejich statutárním zástupcům specifické povinnosti. Jednou z těchto povinností je například péče řádného hospodáře a odpovědnost statutárních zástupců za její realizaci.

Doporučujeme proto obezřetný přístup k určení rozsahu tzv. kritických zaměstnanců tak, aby při zachování funkčnosti a udržitelnosti kritické infrastruktury byla zachována i funkčnost a udržitelnost funkcí jejího provozovatele.

2. Kritickým zaměstnancům usnesení zakazuje čerpání dovolené, s výjimkou osob, kterým byla nařízena karanténa.

Usnesení hovoří o „čerpání dovolené“ bez dalšího upřesnění. Pokud by i za současné situace existoval subjekt kritické infrastruktury, jehož „kritičtí zaměstnanci“ (bez ohledu, zda tak jsou, nebo nejsou daným subjektem kritické infrastruktury označováni) čerpají v tomto okamžiku dovolenou, je třeba zvážit, zda je vhodné, aby takový zaměstnanec dovolenou dočerpal až do konce. Při tomto rozhodování může hrát roli i přístup k určení rozsahu skupiny „kritických zaměstnanců“.

3. Kritickým zaměstnancům usnesení nařizuje zdržovat se ve volném čase výhradně na místech určených jejich zaměstnavatelem a další související povinnosti, včetně povinnosti informovat zaměstnavatele bezodkladně o přímém kontaktu s osobou, u které bylo potvrzeno onemocnění COVID-19 (tzv. rizikový kontakt).

Tato povinnost neznamená nezbytnost zajištění zvláštního místa, i když v některých situacích se to může ukázat jako nezbytné, pokud není jiná možnost, jak zajistit ochranu kritických zaměstnanců před nákazou COVID-19. Toto ustanovení má zajistit možnost zaměstnavatele vyhodnotit situaci konkrétních kritických zaměstnanců a své provozní potřeby z pohledu zajištění funkcí kritické infrastruktury a určit tomu úměrná opatření včetně místa pobytu kritických zaměstnanců. Náklady v takovém případě nese zaměstnavatel.

4. Usnesení dále ukládá subjektům kritické infrastruktury zajistit všem kritickým zaměstnancům, kterým v době mimo pracovní dobu nařídí zdržovat se na jiném místě než v jejich bydlišti, zdarma důstojné ubytování a další nezbytné životní podmínky, včetně zajištění základních životních potřeb a přiměřeného kontaktu s rodinou a osobami blízkými.

Realizace této povinnosti má dle názoru AKI ČR odpovídat provozním potřebám zaměstnavatele s ohledem na zajištění funkcí kritické infrastruktury. Nejedná se tedy o povinnost zaměstnavatele zajistit ubytování v pohodlném hotelu na odlehlém místě. Jde pouze o to, aby při možnosti výběru ubytování v dosahu relevantních prvků kritické infrastruktury zaměstnavatel vždy zohlednil i kvalitu ubytování a hleděl na zájmy zaměstnance, pokud je to možné.

Dostupnost ubytování je vzhledem k vládním opatřením omezená. Zaměstnavatelé musí také brát v úvahu konkrétní situaci daného prvku kritické infrastruktury, jeho lokalitu a efektivitu dopravy kritických zaměstnanců. Lze proto spravedlivě očekávat, že v důsledku těchto opatření může dojít k dočasnému poklesu komfortu ze strany dotčených zaměstnanců.

5. A konečně usnesení stanovuje pravidla chování pro případ rizikového kontaktu. Povinnosti plynoucí z tohoto nařízení se týkají jak zaměstnavatelů a zaměstnanců, tak orgánů veřejného zdraví.

Cílem těchto pravidel je zajistit funkční a efektivní reakci ze strany provozovatelů kritické infrastruktury s ohledem na prevenci šíření nákazy mezi kritickými zaměstnanci. Pravidla ohledně kroků následujících po rizikovém kontaktu je proto třeba interpretovat v kontextu praktičnosti prevence a zajištění udržitelné funkčnosti prvků kritické infrastruktury. Z tohoto pohledu je nezbytné akceptovat nižší míru pohodlí při těchto následných krocích.

Asociace kritické infrastruktury ČR vítá, že stát dává subjektům kritické infrastruktury do ruky nástroj, jímž mohou lépe zajistit udržitelnost provozu prvků kritické infrastruktury, včetně pravomoci určit kritickým zaměstnancům určitá pravidla chování týkající se jejich pobytu a prevence nákazy. Tento nástroj vnímáme jako vyjádření důležitosti kritické infrastruktury pro udržení základních funkcí státu.

Z pohledu vlastníků a provozovatelů kritické infrastruktury však považujeme za dostatečné, pokud by tato opatření nebyla formulována jako přímá povinnost, nýbrž jako možnost zaměstnavatele tato opatření nařídit na základě vlastního uvážení.

Provozovatelé kritické infrastruktury již zavedli opatření k zajištění pohybu zaměstnanců a sledování jejich zdravotního stavu s cílem udržet kritickou infrastrukturu v plném provozu. V oblasti energetiky, datových a hlasových přenosů, včetně vysílání TV a rozhlasu, je provoz plynulý a veškeré incidenty jsou řešeny bezodkladně. S ohledem na mimořádnou situaci vyplývající z vládních opatření a podstatných změn v chování obyvatel se zajišťují provozovatelé kritické infrastruktury i zvýšení propustnosti a odolnosti jednotlivých prvků.

S ohledem na zřejmou dlouhodobost současného stavu a jeho opakované změny se domníváme, že by bylo účelné, aby subjekty kritické infrastruktury měly právo tato opatření flexibilně zavést v okamžiku, kdy je budou považovat za smysluplné a nezbytné. Současně dáváme na zvážení, zda se mají povinnosti plynoucí z tohoto usnesení vztahovat také na složky IZS a dalších orgánů státu.